Jak probíhá práce s textem?

Způsob práce s textem odlišuje profesionálního a amatérského grafologa. Na trhu najdete mnoho zjednodušujících grafologických příruček, některé z nich jsou dozajista vhodné pro první setkání s grafologií, mnohé se však (včetně mnoha článků na internetu) zaměřují na interpretace jednotlivých písmen a ne na celkový výraz textu. Stejně tak často dostávám otázky typu „Co to znamená, když píšu písmeno A takhle?“. K nevoli tázajícího mu musím obvykle odpovědět, že nevím, protože to, že jedno písmeno píše nějakým způsobem ještě nemusí nic vypovídat o tom, jaké prvky v písmu celkově převažují.

U rozebíraného rukopisu se tedy vždy nejprve zaměřím na celkový charakter a výraz písma, krátce zmapuji nejvýraznější znaky a uložím si je do paměti. V této fázi také mnohdy využívám intuci. Jak jsem psala v předchozím článku intuice je vlastně tak rychlý logický vhled do situace, že si jednotlivé kroky neumíme od sebe oddělit. V tomto ohledu se také liší zkušený profesionální grafolog od amatéra, jehož intuice není obvykle tolik rozvinutá.

Dále postupuji postupně do hloubky textu, nacházím různé znaky, které interpretuji tak, aby celkově utvořily osobnost. Je to jako skládat puzzle. Při interpretaci je třeba vždy brát ohled na ostatní znaky analyzovaného rukopisu, jeden a ten samý znak totiž může mít v přítomností různých znaků různý charakter. Samozřejmě, pokud někdy narazím na neobvyklý znak, zkonzultuji svou analýzu s literaturou.

Vedle exaktního přístupu analýzy a interpretace znaků je pro mě důležité také rukopis „prožít“. Při maximálním soustředění na písmo se dá do určité míry až vžít do osoby pisatele, tento zážitek je pokaždé velmi zajímavý. V každém případě se však nespoléhám pouze na intuici a prožití rukopisu a řídím se také hmatatelnými prvky v písmu.

Výsledkem analýzy je poté psaná zpráva v rozsahu 2-5 stran podle toho, zda se jedná o rozbor pro personalisty (obvykle kratší zpráva s informacemi důležitými pro práci) nebo o klasický rozbor (hlubší analýza).