Změny v písmu

Někteří lidé píší neustále stejně, ať se děje, co se děje, ať píší nákupní seznam, milostný dopis nebo zápisky z přednášek. Většina lidí má několik trochu odlišných rukopisů podle toho, zda píše text pro někoho nebo pro sebe, zda má na psaní čas nebo píše v rychlosti, obvykle jsou ale v těchto rukopisech některé převažující znaky, které jsou typické pro všechna tato písma jedné osoby. A pak existují lidé, kteří píší pokaždé jinak. Může to být tím, že jejich osobnost je extrémně variabilní, náladová a nestabilní, může to být extrémní mírou přizpůsobivosti a nebo tím, že jejich osobnost není ještě zcela ustanovená a stále hledá své pravé já.

Obvykle si člověk najde určitý styl písma, který se ustanoví kolem 20. roku a od té doby se mění jen minimálně. Neznamená to, že by se člověk přestal rozvíjet, nebo by nebyl schopen naučit se novému chování, jedná se spíš o trend v osobnosti a jakési vnitřní nastavení, které ovlivňuje jednání, chování a smýšlení daného jedince. Velmi často se však tento jedinec naučí být například více extrovertní v případě introvertů a naopak, nebo více průbojný, protože to po něm společnost vyžaduje, ale v této pozici se nikdy nemusí cítit úplně komfortně. Pro písmo je celkem typické, že s postupujícím věkem se stává tvrdší, objevuje se více znaků opatrnosti a odstupu od ostatních lidí, a to zejména u lidí extrovertních a sociálně založených – rány a kritické momenty a setkání v životě otupují některé naše smysly a „ohlazují“ naši duši. Například je evidentní, že po několika nezdařených patnerských vztazích, vstupuje člověk do těch dalších opatrněji a nedává již vztahu tolik energie a lásky jako dřív.

Velmi zajímavý vývoj písma je patrný v období mezi 13 a 17 rokem, tedy u teenagerů. Pokud se podíváme na své sešity z této doby, zjistíme, že mnozí z nás, zejména ti, kteří obvykle psali se sklonem doprava, v určité době najednou začali psát se sklonem doleva. Právě v této chvíli probíhal největší zlom ve formování osobnosti. Je to období, kdy se mladí lidé obrací do svého nitra, řeší své vnitřní problémy a konflikty, vše si berou osobněji, jsou velmi citliví a silně prožívají vztahy se svým okolím, jsou uzavřenější a nechtějí například svým rodičům sdělovat nic o svých pocitech a problémech. Je pak také obvyklé, že se po nějaké době písmo zase otočí a jedinec píše zase „normálně“ a otevře se více světu.

Právě z důvodu sledování těchto změn v osobnosti a vnímání mladých lidí by bylo velmi užitečné, kdyby učitelé na základních a středních školách znali základy grafologie a mohli si tak lépe a snadněji všímat kritických momentů ve vývoji svých studentů. Ale o tom zase někdy příště